Oblast Hanspaulky a blízkého okolí patří k nejhezčím místům v Praze. Zdejší domy, se základy zpravidla ještě prvorepublikovými, se přitom zdají mít až nápadně podobné osudy.

Její dědeček tu postavil dům v roce1929. Když mohla o šedesát let později po roce 1989 začít opět svobodně nakládat s rodinným dědictvím, rozhodli se Ševčíkovi učinit dům centrem svého podnikání – a vybudovali zde penzion s půvabným názvem Kozlovka. Ne že by vše bylo vždy jednoduché, nicméně dařilo se jim, proto bylo potřeba po pár letech dům rozšířit. A tak prodělali něco, co nebývá právě obvyklé – hned dvě zásadní rekonstrukce během pouhých patnácti roků!

Před patnácti lety…
Rekonstrukce původní se snažila dát stavbu po dlouhém čase do pořádku a přizpůsobit „obyčejný“ dům potřebám penzionu. Vynutila si bohužel také to, aby strhli zeleň, která se pnula po domě. V ten moment vyšlo najevo, v jak zoufalém stavu je fasáda. Nechali tedy udělat novou omítku. „Nezateplenou, klasickou, vápennou…“ vypočítává paní Ševčíková a hned tu volbu komentuje: „V 90. letech se na energie tak nehledělo, taky v obchodech nebylo z čeho vybírat. V téhle oblasti taky památkáři hned tak něco nepovolí…“ Netušili rovněž, že klasická omítka rovná se problémy v podobě dalších oprav, nátěrů. Časem bylo nutné provoz rozšířit a dům zvětšit. O nějakých patnáct let zkušenější a moudřejší, s bohatší nabídkou materiálů a technologií si však počínali už naprosto odlišně.

Přistavět novou část ke staré není věc nijak snadná, ať už jde o památkáře, soulad s okolím či vlastní estetické cítění. Proto pokud šlo o elegantní, přirozené propojení starého s novým a o důraz na úsporu energií, alfou a omegou konečného efektu byla fasáda. „Běhali jsme po stavebních veletrzích a snažili se něco odpovídajícího objevit, tohle nakonec přinesla naše projektantka,“ ukazuje naše hostitelka na světlý obklad domu. „Viděla to ve Francii a úplně ji to nadchlo, a tak jsme pátrali, jestli se něco podobného nevyrábí i u nás.“

Konečně padli na Novabrik a jejich sendvičové zdivo – cihly pro suché zdění fasád. Dohledali si informace na internetu, běhali po realizacích, nic nechtěli nechat náhodě. To, co postupně zjišťovali, je definitivně přesvědčilo: „Tohle je to pravé…“

„Dříve byl obklad Novabrik jen v jedné variantě – betonový, zatímco my už máme novější variantu, vylehčenou – Novabrik Therm,“ hovoří paní Ševčíková dnes už zasvěceně, jako nějaký odborník. Tímhle vylehčeným obkladem zateplená fasáda sama dýchá, v domě panuje příjemné klima, a taky hluk z ulice je méně slyšet. Větší je i protipožární odolnost.

Postup práce popisuje majitelka penzionu následovně: „Dolů přijde startovací lišta a na tu se zakládá první řada cihel. Každá čtvrtá se pak šroubuje k latím, které tvoří jakýsi rošt. Cihly Novabrik mohou být montovány de facto na jakýkoli podklad, ovšem při dodržení určitých pravidel. My zvolili ještě dodatečnou tepelnou izolaci. Jak je úžasná jsme poznali na účtech za plyn hned po první topné sezoně. A kupodivu jde o fasádu i cenově srovnatelnou s klasickou zateplenou fasádou, jak jsme zjistili, když jsme si nechali udělat rozpočty.“ To, co na nové fasádě těší paní Ševčíkovou snad vůbec nejvíce, je ovšem efekt estetický. „Dokonce i památkáři byli nadšení, nepamatuji si jedinou připomínku nebo výhradu. Tenhle obklad – hrubé světlé cihly – má totiž navíc podobný charakter, jaký tady převládal u původní výstavby z dob první republiky. Každý to považuje za kámen,“ těší se z výsledku majitelka. Obklad Novabrik je navíc barevně stálý a můžete ho čistit tlakovou vodou. Jelikož se dá kdykoli opět rozebrat, lze fasádu Novabrik velice jednoduše opravit. „Výsledný obklad přitom vypadá nesmírně luxusně a nádherně sjednotil starou a novou část", libuje si paní Ševčíková. „My bychom koneckonců nemohli použít hned tak některý obklad už i kvůli tomu, že náš dům je neobyčejně členitý, a tak se na jeho fasádu nedá použít hned tak něco. Tady se díky té členitosti teda vyvztekali..“ uznale podotýká paní Ševčíková k práci stavebníků. Ale protože je už sama skutečně odborníkem, tak ještě dodává: „Na tvarově jednoduchých domech si ale lidi mají možnost namontovat tuhle fasádu sami. Viděla jsem taky instruktážní film, který k tomu v Novabriku mají; dodávají ho na CD k celému systému. Jo a taky pod to schováte všechny rozvody a kabely,“ vzpomíná si ještě.

Co se jejího domu a fasády zvlášť týče, lze paní Ševčíkovou bez nadsázky považovat za nadšence. A zdá se, že už „nakazila“ i jiné lidi. „Známí tím obložili dřevostavbu a ,udělalo jim to dům,“ vypráví přesvědčivě. Sama za sebe má pocit: „Od problému fasáda mám v tomhle životě pokoj!“

 

• 1
• 2
• 3
• 4
• NEXT